|
|
Ekofyziologie fotosyntézy mokřadních travin
MEJDOVÁ, Markéta
Mokřadní ekosystémy hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku (C). Jednotlivé procesy výměny C a jeho sekvestrace vegetací jsou studovány pomocí různých přístupů a metod. Vázání/příjem C fotosyntézou lze přímo měřit na úrovni listu za aktuální ozářenosti nebo za ozářenosti regulovaným zdrojem světla. Měřením fotosyntézy za různé ozářenosti lze vypočítat světelnou křivku fotosyntézy, na jejímž základě můžeme stanovit fotosyntetické parametry (Pmax - maximální rychlost fotosyntézy, Icomp - světelný kompenzační bod, Rd - rychlost temnostního dýchání, - maximální kvantový výtěžek) jednotlivých druhů rostlin tvořících porost. Znalost těchto parametrů nám umožní porozumět tomu, jak rostliny přispívají k výměně a sekvestraci C v ekosystému. Hlavním cílem této práce bylo stanovit parametry světelné křivky fotosyntézy dominantních druhů rostlin v porostu Mokrých luk u Třeboně. Zhodnotit, zda se zkoumané druhy rostlin liší ve fotosyntetických parametrech a jak přispívají k výměně C v ekosystému. Měření fotosyntézy jsem provedla během růstové sezóny roku 2013 v týdenních intervalech. V roce 2013 a 2017 jsem podrobně zmapovala vegetaci vybrané části porostu studovaného ekosystému. Pro celkové poznání funkce mokřadního ekosystému byly určeny produkční a fotosyntetické charakteristiky jednotlivých zkoumaných dominantních druhů rostlin. Na základě parametrů světelné křivky fotosyntézy pro jednotlivé dominantní druhy rostlin byly určeny parametry hypotetického "velkého listu ekosystému" ("ekosystem big-leaf"), jenž zjednodušeně zahrnuje celý ekosystém. Vázání C "velkým listem" bylo porovnáno s měřeními výměny C (net ekosystem Exchange - NEE) metodou eddy-kovariance (EC). Zkoumané druhy rostlin se průkazně lišily v parametru Pmax a mohou se podle něj rozdělit do tří skupin. Do první skupiny s nejvyšší průměrnou hodnotou Pmax spadají Glyceria maxima (18,36 ?mol m-2 s-1) a Acorus calamus (16,61 ?mol m-2 s-1). Do druhé skupiny spadají Carex acuta (10,83 ?mol m-2 s-1) a Phalaris arundinacea (9,41 ?mol m-2 s-1). Do třetí skupiny s nejnižší průměrnou hodnotou Pmax spadá Calamagrostis canescens (7,02 ?mol m-2 s-1 ). Pmax byla vyšší na počátku léta a poté se postupně snižovala. Vyšší Rd bylo pozorováno např. na začátku růstové sezóny; po povodni a především na konci růstové sezóny. Parametr Pmax byl průkazně ovlivněn kolísáním hladiny vody u Phalaris arundinacea a Calamagrostis canescens. Parametr Pmax u Phalaris arundinacea byl také průkazně ovlivněn červnovou povodní. Vodivost průduchů neměla vliv na parametr Pmax, byla však průkazně ovlivněna hladinou vody u všech zkoumaných druhů rostlin. Při vegetačním mapování v roce 2013 bylo zjištěno následující relativní zastoupení jednotlivých druhů rostlin: Phalaris arundinacea 35 %, Carex acuta 28,6 %, Glyceria maxima 16,5 %, Acorus calamus 1,2 % a Calamagrostis canescens 18,7 %. Při porovnání rychlosti fotosyntézy "velkého listu" vybrané části porostu s NEE byl zjištěn velmi podobný sezónní průběh (R2=0,859 - 0,998), nicméně rychlost fotosyntézy "velkého listu" byla výrazně vyšší než NEE měřené metodou EC.
|
|
|
Populačně genetické aspekty rostlinných invazí: studie genetické a cytotypové variability u invazních a nativních populací \kur{Phalaris arundinacea} L. a \kur{Myriophyllum} sp.
KÁVOVÁ, Tereza
Jedna z hypotéz o příčinách invazního šíření chrastice rákosovité v USA je, že podobně jako u rákosu obecného, došlo k opakovaným introdukcím druhu z Evropy anebo hybridizaci introdukovaných genotypů s původními. Část tohoto mezikontinentálního genového toku je zesílen produkcí kultivarů Phalaris v Minnesotě. Důsledky těchto výměn mají významný dopad na management invazních plodin pocházejících z obou kontinentů. Předchozí studie potvrzují jen minimální morfologickou heterogenitu mezi pěstovanými a původními (divokými) formami chrastice rákosovité. U Phalaris arundinacea jsme analyzovali genetické podobnosti a rozdíly mezi populacemi v USA (Minnesota) a v České republice. Pomocí ISSR markerů byl porovnán rozsah genetické variability v nativních a invazních populacích. Ukázalo se, že komerční genotypy se vyskytují napříč celým spektrem invazivních genotypů, což poukazuje na poměrně častou výměnu genů mezi pícninářskými, okrasnými a původními populacemi v USA. Rod Myriophyllum je významný hlavně kvůli svým invazním druhům, které měly vždy zvláštní postavení, protože na nich mohl být v reálném čase sledován průběh ekologických a evolučních změn. Ve střední Evropě je zastoupen třemi původními druhy (M. spicatum L., M. alterniflorum a M. verticillatum) a dvěma nepůvodními druhy severoamerickým M. heterophyllum a jihoamerickým M. aquaticum. M. spicatum spolu s M. heterophyllum a M. aquaticum patří mezi významné invazní rostliny, které svým agresivním růstem způsobují mnoho problémů především v Severní Americe. Disertační práce se zabývá hodnocením role polyploidizace v procesech vedoucích k invaznímu charakteru některý druhů rodu stolístků (Myriophyllum) na území USA, cytologickým a populačně-genetickým srovnáním nativních (Eurasie) a invazních populací (USA) stolístku klasnatého (M. spicatum) a stanovením možných ?poolů? genetické a cytotypové variability invazních populací a zhodnocením využitelnosti jednoduchého stanovení velikosti genomu při taxonomickém určování klasickým morfologickým postupem nezařaditelných rostlin, čímž by došlo k výraznému zlevnění a zefektivnění biomonitoringu invazních stolístků a tedy i nároků na management jeho invazních populací.
|
|
|
The effect of nutrient level on plant structure and production in a wet grassland: a field study
KÁPLOVÁ, Miroslava
Since the 1950s, agricultural intensification has affected the structure and functioning of ecological systems including wet grasslands. Our study site, a wet grassland near Třeboň, Czech Republic, was historically a sedge meadow, but increased nutrient additions, a long-lasting flood in 2002 and changed mowing patterns resulted in domination by Phalaris arundinacea. The aim of the study was to determine how different nutrient conditions may affect plant structure and production in a wet grassland used for hay production.
|
|
|
Effects of nutrients and water level on \kur{Phalaris arundinacea} growth
KÁPLOVÁ, Miroslava
This thesis is an extension of my Bc. thesis. Based upon previously conducted research in a wet grassland, Mokré Louky, near Třeboň, Czech Republic, a mesocosm experiment was designed for investigating the effect of two nutrient regimes (non fertilized / fertilized) and three flooding regimes (saturated / spring flood / flooded) on Carex acuta and Phalaris arundinacea plants to determine the effect of management type for restoring a more diverse wet meadows system.
|
|
| |
|
|
Sezónní rozvoj nadzemní biomasy a pokryvnosti listoví u vybraného monodominantního porostu eutrofní zaplavované louky
RYCHTEROVÁ, Jana
Bakalářská práce je součástí projektu vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech České republiky, který koordinuje Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR. Předkládaná práce je součástí týmového výzkumu, jehož cílem bylo zhodnotit zájmové území Mokrých luk u Třeboně, na němž je v rámci projektu studována bilance a koloběh uhlíku, z hlediska produkce nadzemní biomasy. Práce se soustředí na produkci nadzemní biomasy a pokryvnost listoví u chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea (L.)), která tvoří dominantu porostu sezónně zaplavované části komplexu Mokrých Luk. Porost s dominantní chrasticí rákosovitou je vysoce produkční. Roční nadzemní produkce biomasy činila 1407,6 g.m-2. Nejvyšší rychlost produkce biomasy (CGR) byla dosažena v květnu a činila 10,67 g.m-2.den-1. Relativní rychlost růstu (RGR) v témže období dosahovala 56,9 mg.g-1.den-1. Získané hodnoty produkce nadzemní biomasy jsou diskutovány s výsledky předchozího výzkumu biomasy a produkce chrastice rákosovité na Mokrých Loukách u Třeboně a na dalších lokalitách v oblasti Jižních Čech.
|
|
| |
host ::
RSS.